Pajerová: Je čas EU ukázat, že jsme schopni vytipovat priority

Evropa se 50 let od Římských smluv nachází v důležitém období a je dobře, že si to současná česká vláda uvědomuje, takový je názor Moniky Pajerové, předsedkyně sdružení ANO pro Evropu. "Předsednictví v roce 2009 je velkou výzvou a příležitostí ukázat, že my Češi jsme schopni dobře vytipovat priority, organizovat jednání - bilaterální i multilaterální - a dospět ke kompromisu všude tam, kde to je možné. V osobách Alexandra Vondry a Karla Schwarzenberga vidím velkou naději, že se to podaří.," říká Pajerová v online rozhovoru  pro náš server.

Existence EU je nutností

Pajerová zároveň vyjařuje znepokojení nad Klausovými návrhy na rozpuštění Evropské unie a celkově jeho negativní postoj k osudu Ústavní smlouvy. Jeho "Organizace evropských států", která by znamenala návrat před Maastricht, by podle Pajerové bylo naprosto nefunkčním tělesem. Evropská unie je podle ní úspěšným projektem a její existence je nutností: "V dnešním světě, kdy boj proti terorismu, fanatismu, drogám a mafiím nemůže vést jeden středně velký stát, ale pouze Evropa jako region, je integrace Evropy nutností." Pokud chce Česko a ostatní pomáhat zemím jako je Kuba nebo Bělorusko, je podle Pajerové prioritou, aby byla Evropa jednotná a "odvážná".

Na americký model je brzy

Co se týče dalších intergračních procesů, měly by země Evropské unie spolupracovat v otázkách zahraniční politiky, ochrany životního prostředí či prosazování lidských práv. Pajerová však zdůrazňuje, že v Evropě zatím nelze dosáhnout uspořádání podobného tomu ze Spojených států: "Myslím, že na federální uspořádání Evropy tak, jak ho známe ze Spojených států, je ještě příliš brzy, zejména země střední a východní Evropy si nové nezávislosti váží tolik, že nebudou chtít předávat více pravomocí do Bruselu".

Předsedkyně proevropského sdružení v rozhovoru dále přiznává své pochybnosti s rozšiřením EU o Turecko a říká, že je nutné vytyčit hranice jednotného evropského prostoru. To by mělo být součástí smlouvy, která by upravila fungování členských zemí. Pajerová se však domnívá, že "by byla chyba nazývat tuto smlouvu ústavou".