Ženy v Evropské unii vydělávají asi o 15 procent méně než muži a obsazují méně vedoucích pozic, i když nad svými mužskými kolegy v průměru vyčnívají co do stupně dosaženého vzdělání, vyplývá ze středeční zprávy Evropské komise, která zároveň konstatuje, že situace ohledně rovnosti výdělků mužů a žen se v unii za posledních deset let příliš nezlepšila.

"To, že se situace nezlepšuje, považuji jednoduše za nepřijatelné," řekl na tiskové konferenci evropský komisař Vladimír Špidla.

Porovnání hrubých hodinových mezd mužů a žen ukazuje, že zatímco v roce 1995 byl rozdíl mezi pohlavími 17 procent, nyní je to o dvě procenta méně. "Nic nenaznačuje, že by se tento rozdíl nějakým zásadnějším způsobem srovnával," uvádí se ve zprávě EK.

"Dívky dosahují ve škole lepších výsledků než chlapci a také více žen než mužů vstupuje na trh práce s univerzitním diplomem, ale v jejich odměňování zůstává 15procentní rozdíl. To je absurdní situace a je třeba ji změnit," uvedl Špidla.

Je to běh na dlouhou trať, vzkazuje Špidla 

Podle komise stále trvá situace, že zaměstnavatelé mají tendenci schopnosti žen hodnotit méně než schopnosti mužů. "Pracovní místa vyžadující podobnou kvalifikaci a ze zkušenosti zpravidla bývají placena méně, jsou-li doménou spíše žen. V některých zemích kupříkladu vydělávají chůvy méně než automechanici, pokladní v supermarketu méně než skladníci, zdravotní sestry méně než příslušníci policie," říká zpráva.

Ženám se v EU platí v zaměstnání méně, i když podle posledních statistik tvoří téměř 60 procent absolventů vysokých škol. Platovou nerovnost způsobuje to, že ženy zastávají méně vedoucích pozic s lepším finančním ohodnocením. Navíc ženy, i ty s velice dobrou kvalifikací, stále výrazně převažují v oblastech, kde jsou nižší platy, jako je školství, zdravotnictví či sociální péče, a častěji pracují na částečný úvazek.

Největší platové rozdíly panují v rámci unie na Kypru a v Estonsku, kde ženy vydělávají v průměru o čtvrtinu méně než muži. V závěsu za nimi je Slovensko s 24procentním rozdílem, o pětinu méně vydělávají ženy v České republice. Naopak nejrovnější podmínky jsou na Maltě, kde je platový rozdíl mezi pohlavími pouze čtyři procenta.

Pro boj s platovou diskriminací podle pohlaví komise zatím příliš konkrétních kroků nenavrhuje. Chce hlavně, aby se zlepšilo používání současných právních předpisů a aby státy zásadu rovného odměňování prosazovaly přímo u zaměstnavatelů. Platová rovnost by měla být samozřejmou podmínkou i pro zadávání zakázek při veřejných soutěžích.

"Je to běh na dlouhou trať, i když bych si přál, aby to byl sprint," vyjádřil se Špidla.

Kariéru žen brzdí rodičovství

Na to, že ženy své kariéry nebudují tak soustavně a rychle jako muži, má vliv i to, že v převážné většině případů zůstávají doma s dětmi. "Rodičovství soustavně snižuje míru zaměstnanosti u žen, ale nikoli u mužů. Výsledkem je, že pracovní kariéra žen je nesouvislejší, pomalejší a kratší, a tím pádem také finančně nevýhodnější," uvádí zpráva.

Co se týče České republiky, rozdíl v platech mužů a žen je 19 procent a o něco tak převyšuje evropský průměr. Vůbec nejhůře jsou na tom Češky v rámci unie, co se týče pracovních příležitostí pro matky s dětmi. V ČR totiž pracuje 86 procent bezdětných žen, ale jen 54 procent matek s dětmi do 12 let.

Evropská sdružení zaměstnavatelů opakují, že přímá diskriminace v zaměstnání už prakticky neexistuje. Podle nich jsou evropské statistiky příliš obecné a teprve detailní analýza situace v jednotlivých zemích a oborech by naznačila, co konkrétně za čísly stojí.