Scéna jako z romantického filmu: Dva mladí, krásní lidé s úsměvem jako z reklamy na zubní pastu běží rozkvetlou loukou, přeskočí zurčící potůček a vběhnou do lesa. Pak už následuje jen vášnivé líbání na kmeni stromu a reklamní slogan s logem výrobku. Ať je to klip na cokoliv, měla by to být reklama na repelent proti klíšťatům. Po natáčení by se totiž oba měli pořádně prohlédnout, aby se přesvědčili, že pár potvůrek budou mít zcela jistě zakousnutých do svých pružných těl.
Ženy jsou v takových případech klíšťatům vydány na pospas mnohem častěji než muži. Vysvětlení je jednoduché: krátké sukně jsou sice sexy, ale do lesa rozhodně nepatří. Stejně jako módní odhalená ramena. A to nemusíme být v řeckém kostele. Stejně jako tam, jsou i do klíšťaty zamořeného lesa vhodné dlouhé kalhoty (nejlépe dole stažené), vysoké boty a zakrytá ramena.
Češi zapomínají na účinky repelentů
Klíšťata se v posledních týdnech přemnožila přímo epidemicky. A to nejen v parném létě. Pokud totiž jde o jejich výskyt i počet osob nakažených boreliózou a encefalitidou, které klíšťata přenášejí, zaujímá Česká republika suverénně první místo v Evropě. A není v tom jen naše neopakovatelná houbařská vášeň, která nás žene do náruče zákeřných nemocí. Například v užívání repelentů značně pokulháváme za ostatními evropskými státy. Většina českých a moravských domácností spotřebuje jenom jedno balení tohoto přípravku za rok. Mezi odpuzovacími prostředky proti bodavé chamradi pak v nejčastějším použití vede Off! se 35,7 procenty, následován repelentem Diffusil s 15,2 procenty výskytu v našich domácnostech.
Pokud se tedy chceme klíšťatům - ale u vody třeba i komárům - bránit, je nejlépe používat repelenty. Ty působí zhruba čtyři hodiny, takže jsou na procházku lesem v podstatě dostatečnou ochranou. A dostatečně vyzkoušenou.
Na 20 % klíšťat je promořeno boreliózou
Že nás klíšťata mohou ohrozit v lese, to už je dávno obehraná a falešná písnička. Najdeme je v lesích, na loukách, zahrádkách ale i v městských parcích. Tedy i na místech, kde se dříve tato havěť vyskytovala jen sporadicky. Nebezpeční parazité dokonce migrují i do hor, do nadmořských výšek, které pro ně dřív byly nepřekonatelné. Proto u nás přenášejí nejen klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu, ale také tularemii a Q-horečku. Z těchto nákaz jsou pro člověka nebezpečné především první dvě. Odhaduje se, že u nás je boreliózou promořeno až 20procent klíšťat, encefalitidou kolem jednoho procenta. V ohniscích těchto nákaz je samozřejmě promořenost vyšší a přítomnost člověka podstatně rizikovější. V ČR představují nejvíce rizikovou oblast jižní Čechy a obecně okolí Vltavy a Berounky, kromě toho se za vysoce rizikové označují některé části Jeseníků a Českomoravské vrchoviny.
Lymská borelióza je infekční onemocnění poprvé popsané z městečka Old Lyme ve státě Connecticut v USA. Borelióza je typické onemocnění přenosné ze zvířete na člověka, tzv. antropozoonóza. V přírodě napadá hlavně hlodavce, ale i vysokou zvěř a některé ptáky. V přenosu se uplatňují především klíšťata, vzácně možná i jiný krev sající hmyz. Prvním příznakem onemocnění je šířící se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí. Objevují se nepříliš specifické příznaky jako je horečka, bolesti svalů, únava. Tyto chřipku připomínající příznaky se však nemusejí objevovat ve všech případech. Pokud onemocnění zůstává neléčeno, tak postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. V počátečních stádiích bývá účinná léčba antibiotiky.
Klíšťová encefalitida (označovaná také jako klíšťový zánět mozku) je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Obecně lze říci, že nemoc probíhá hůře u dospělých než u dětí. Nemoc může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty nebo (ve druhé fázi) těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace atd. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí či snížení intelektuálního výkonu. Relativně účinnou prevencí je očkování. Jedinou léčbu představuje podpůrná léčba (vitamíny a léky tlumící sekundární projevy nemoci) a klid na lůžku.
Co je vlastně klíště obecné?
Patří do čeledi klíšťatovití, délka těla samice je 3 až 4 milimetry, sameček je trochu menší, měří kolem 2,5 milimetru. Vyskytuje se ve vlhkých lesích s bujným bylinným a keřovým patrem a na loukách. Hladové klíště sedí na konci větve nebo jiných vyčnívajících místech s předníma nohama šikmo zdviženýma do vzduchu. Přiblíží-li se oběť, spadne na ni a zakotví se pomocí ozubeného hypostomu v její kůži. Proces sání trvá jeden až dva týdny, ale klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok.
